Jako malého fascinoval Jiřího Kyliána cirkus. V dětství se věnoval akrobacii a v 9 letech začal chodit do baletní školy pražského Národního divadla. O šest let později byl přijat na Městskou konzervatoř a v roce 1967 získává stipendium na Royal Ballet School v Londýně. Zde potkává význačnou osobnost baletního světa, choreografa Johna Cranka, který mu nabídne angažmá ve stuttgarstkém baletu. 

 

Z Německa odchází v roce 1975 a stává se uměleckým spoluředitelem Nederlands Dans Theater (NDT) v Haagu. V roce 1978, po úspěchu baletu Sinfonietta, který zkomponoval na hudbu svého krajana, Leoše Janáčka, na festivalu Deux Mondes v Charlestonu (Jižní Karolína, Spojené státy), je jmenován výlučným uměleckým ředitelem NDT. Velký úspěch zaznamenává 
i Žalmová symfonie, druhé velké dílo tohoto období, jež zajistí autorovi mezinárodní věhlas.  

 

V polovině 80. let se Kyliánův styl stává abstraktnějším. Typickým příkladem jsou balety ze série Black and White. Setkání s australskými Aboriginci ovlivní jeho taneční koncepci. Tanec vnímá jako úhelný kámen společenské struktury a jako klíčovou složku uměleckého dědictví lidstva.  

 

K 35. výročí NDT vytvoří v roce 1994 balet Arcimboldo. V tomto baletu se setkají všechny tři soubory NDT. Jedná se o jedinečnou strukturu svého druhu, která pokrývá všechny etapy kariéry tanečníka, od 17 do 70 let. V roce 1999 opouští Jiří Kylián funkci uměleckého ředitele NDT, ale zůstává jako rezidentní choreograf souboru. 

 

Od začátku 70. let zinscenoval téměř stovku baletů, tři čtvrtiny pro Nederlands Dans Theater. Je držitelem řady ocenění, mezi nimi Cena Václava Nižinského udělená v Monte Carlu, francouzský Řád čestné legie. V roce 2006 spolurežíruje film CAR-MEN, jehož choreografie a natáčení se odehrály ve zpustošené krajině hnědouhelných dolů pod širým nebem v České republice. 

​

Více o Jiřím Kyliánovi naleznete na wikipedii, o jeho projektech pak na osobních webových stránkách.